Podzimní (trochu pozdě)

Byl hezký teplý začátek podzimu, když jsem to vyfotila. Byl studený jemně zasněžený jeho konec, když jsem to publikovala. Musím se polepšit a zkrátit tu dobu mezitím. Být aktuální. Nabízí se otázka, proč to tedy publikuji teď. Snažím se tím zaznamenat své předsevzetí: zažij, vyfoť, sepiš a publikuj v jeden den. Navíc sepsat podzimní příspěvek bylo moc důležité, protože to období je tak krásné a barevné. Mám podzim moc ráda. Hezký podzim vám přeje

Petra

Dítě Bridget Jonesové

Tak jsem včera byla po hodně dlouhé době v kině. Za tu odmlku mohl nedostatek času stejně jako marná filmová nabídka. Bridget Jones bych si ovšem nenechala ujít ani za nic. A proto možná trochu neobjektivně, jelikož jsem veliký fanoušek, hodnotím SKVĚLÉ. Mrkla jsem dnes na čsfd a 86 % je správné hodnocení. Ten film se zřejmě líbí hodně lidem. Shodli jsem se s kamarádkami, že je to taková jiná Bridget, protože už není tlustá a všichni její kámoši mají děti a ona není tak střeštěná. Jenže pořád dost na to, aby se to zamotalo, když zjistí, že je těhotná. Překvapivě je těhotenství a prekérnosti s tím spojené podáno hezky, elegantně a vtipně, nic trapného. A to otcovství? Oba nápadníci jsou šarmantní hezouni a kdo to bude přece není ta nejdůležitější otázka... Užijte si film a dobře se bavte.

Petra

Pečený čaj

Ingredience: 1 kg ovoce (400 g švestek, 300 g rybízu a 400 g jablek), 600 g cukru krystal, koření (skořice, hřebíček) a 1 citron

Ovoce jsem omyla, jablka oloupala a vykrájela, švestky vypeckovala a obojí nakrájela na malé kousky. Ve velké míse jsem promíchala jablka, švestky a rybíz (použila jsem zmražený). Rybíz je důležitý, protože obsahuje přírodní pektin a želíruje. Přidala jsem koření, cukr a citron, který jsem předtím zbavila kúry a pecek. Troubu jsem předehřála na 220 stupňů, ale v průběhu pečení jsem ji ztlumila na 170. Směs jsem přendala do pekáče a pekla 45 minut. Ovoce pustí hodně šťávy, na kterou je dobré mít v pekáčku místo. Ještě horký čaj jsem nalila do skeniček, uzavřela a obrátila na víčko. Dobrou chuť!

Francouzština je krásná... ach

Jak jsem našla Marmelády

Vždycky jsem věděla, že existují marmelády. Vyrábějí se z ovoce a dobře chutnají na palačinkách. První jsem vyrobila před dvěma lety a ukázalo se, že to není zase takové drama, za jaké jsem to považovala. Prostě ovoce nebo směs ovoce a želírovací cukr. Tento můj jednoduchý pohled na věc změnila, zlepšila a dokonce převedla k uctívání Blanka Milfaitová, když jsem si loni přečetla její knížku Příběh opravdové vášně a čas od času koukla i na její webovky. O tom, jak podnikavá dívka ke štěstí přišla navzdory zažitým zvyklostem, které zvládla překonat, si vždycky ráda přečtu. O tom, jak někdo cestuje, také. Ráda jezdím nakupovat i do jejího obchodu její kvalitní marmelády a ráda s nimi obdarovávám všechny ve svém okolí. Určitě to není naposled, kdy o ní píši, takže toto berte jako úvod. Pokud máte čas číst, přečtěte si o ní, pokud budete v Srní na Šumavě, ochutnejte něco u ní a pokud chcete dělat marmelády, motivujte se u ní, je skvělá.

Jahodová marmeláda s růžovým vínem

Chtěla jsem vám poradit pár tipů na zpracování jahod. Chtěla a chtěla a nakonec máte všichni jahody pěkně uskladněné v mrazáku, v knedlíkách či dortech a já pořád nic. Je to teď už trochu pasé, ale přeci jen se tedy podělím o recept na jahodovou marmeládu s růžovým vínem. Udělala jsem ji a už ji dlabeme. Je výborná :-)
750 g jahod nakrájíte na kousky a dáte vařit s želírovacím cukrem, přidáte 200 ml růžového vína. Za občasného míchání přivedete k varu a povaříte minimálně 5 minut. Poté plníte připravené skleničky, uzavřete je a otočíte dnem vzhůru a chvíli necháte stát na víčku. Já později skleničky zdobím popiskama viz. foto.

DIY Plechovky s myšlenkou

Mám ráda nápady, jak vracet využití věcem, které by člověk jinak vyhodil. Samozřejmě někdy je to trochu křečovité a lidé usilovně vymýšlejí, jak recyklovat, a zapomínají na to, jestli ten výrobek bude opravdu někdo používat.

Tak tady je můj nápad na téma recyklace: Plechovky s myšlenkou:
1. Vezmete si starou plechovku (od kávy, od čaje, atd.)
2. Omyjete ji a osušíte
3. Promyslíte si výsledný design, barvu, využití
4. Barvou ve spreji na kov rovnoměrně sprejujete1 lehkou vrstvu, nesprejujte hned moc, protože barva by vám mohla stékat a vytvářet nerovnoměné pokrytí a mapy
5. Po zaschnutí zopakujete 2. a 3. vrstvu k dokonalému překrytí původních barev a nápisů
6. Na plechové víčko přilepíte například dřevěnou ozdobu a sjednotíte barvu
7. Fixou na kov napíšete citáty, vzkazy, recepty
8. Můžete ještě přelakovat bezbarvým lakem ve spreji, ale není to nutné. Některé bezbarvné laky mají tendenci na bílé plechovce vytvořit takový smetanový odstín, tak pokud je pro vás hodně důležitá sněhově bílá, lakování nedoporučuji.

Jak se vám nápad líbí? Co byste na plechovku napsali?

Petra

Sklízíme jahody

Už týden sklízíme výborné domácí jahody. Je to požitek. Pozitivní energií mě nabíjí i hledání a trhání. Ticho, zelené keře a najednou najdete trs velkých červených veselých jahod. Jejich chuť je naprosto úžasná a navíc jsou i moc zdravé, obsahují vitamín C, železo a vlákninu. Natrhali jsme jich více jak 20 kg, takže jsme vyrobili jahodovou dřeň, marmeládu s růžovým vínem a samozřejmě ovocné knedlíky. O recepty se s vámi podělím později, ale určitě budu ráda za vaše nápady na to, jak jahody konzumovat. Předem děkuji

Petra

Relax na pondělní večer

Z Kvildy k prameni Vltavy (19 km)

Tento den mělo být extra slunečné počasí, tedy se nabízelo vyrazit někam vysoko. Tak vysoko, že třeba bude vidět až Alpy...

Na doporučení jsme jeli autem do Kvildy a z ní pak šli k pramenu Vltavy. Cesta je to krásná, jen les postrádá místy tu malebnou zeleň. Uschlé stromu v důsledku napadení kůrovcem se proměnily v šedivá torza. Modrá obloha nad hlavou a výhledy jsou ale úchvatné. Došli jsme k prameni významné řeky Vltavy a poté se vydali do Bučiny, bývalé nejvýše položené osady na Šumavě. Dnes už tu najdete jen hotel Alpská vyhlídka s replikou železné opony a kapličku (viz. foto). Měli jsme velké štěstí, ačkoliv jde o nejdeštivější šumavské místo, nám celý den svítilo sluníčko. Z Bučiny jsme se do Kvildy vrátili sice po silnici, ale auta ji používají jen výjimečně, takže také klidná cesta přírodou.

Jaké jsou vaše oblíbené turistické trasy? A které české hory máte nejraději? U mě vítězí Šumava, ale budu moc ráda, za každý námět na výlet. Chůzi zdar, nazdar

Petra